Potravinové doplňky 2. díl

Ve druhém dílu si postupně představíme další zástupce z oblasti tzv. potravinových doplňků jako je vláknina, vitamíny, minerály a tzv. lipotropika neboli spalovače tuků.

Vláknina

Je nezbytnou součástí vyvážené stravy. Prakticky se jedná o komplexní polysacharidy, které jsou pro člověka nestravitelné. Ne však zcela. Jejich nutriční hodnota není nulová, pohybuje se zhruba na 1/2 výživových hodnot sacharidů nebo bílkovin (cca 2kcal/1g).

Rozlišujeme dva základní druhy rozpustná ve vodě a nerozpustná. Jejich pozitivní přínos spočívá především v regulaci trávení tuků a sacharidů, působí prebioticky a zkracuje dobu přítomnosti potravy ve střevech. Tím, že zvětšuje a ředí objem odpadních látek v tlustém střevě, které pak snadněji opouští trávicí trakt, působí jako ochrana střevní sliznice, která je vystavena potenciálně nebezpečným látkám po kratší dobu. Vláknina zpomaluje vstřebávání živin, což může být vnímáno jako výhodné např. u tzv. rychlých cukrů (např. ovoce – proto je jeho glykemický index než bychom u takto energeticky vydatné potraviny čekali), kde dochází k postupnějšímu vstřebávání cukru, ale také jako nevýhodné, potřebujeme-li cukr tělu dodat poměrně rychle v případě jeho vyčerpání při náročném tělesném výkonu jako ochranu svalové hmoty (např. velmi užívané banány nejsou po náročném vytrvalostním [rozlišuj vytrvalostní, silově vytrvalostní, silový a silově rychlostní] výkonu nejvhodnější, právě kvůli velkému obsahu vlákniny, která zpomaluje vstřebávání rychlých cukrů – fruktózy, dextrózy).

Avšak ani vláknina není zcela bez rizik a její používání má svá úskalí! Jak se říká: „všeho moc škodí“. Používání velkých dávek vlákniny negativně ovlivňuje vstřebávání živin z potravy a odjímá tělu cenné minerály. Musím zde ale upozornit, že pojmem velká dávka je myšleno opravdu nadlimitní každodenní používání potravin s vysokým obsahem vlákniny (luštěniny, semena, kořenová zelenina, ovoce apod.), které při našich tuzemských stravních návycích hrozí zřídkakomu. Naopak obecně vzato, příjem vlákniny je u nás velmi nízký a nedostatečný!

Lze doporučit minimálně 2x denně konzumaci čerstvého ovoce (dopoledne) a zeleniny (večer). K obědu spíše dušenou či vařenou, k večeři klidně pouze syrovou. K masu je vždy třeba dodávat určité nezbytné množství vlákniny, ideálně zeleninu (obsahuje nejen vlákninu, minerály a vitamíny, ale i potřebné trávicí enzymy!). Minimálně 30g vlákniny denně u dospělých (výživové doporučení pro obyvatelstvo ČR v souladu s tzv. Bílou knihou).

Jako potravinový doplněk při nedostatečném příjmu vlákniny z potravy nebo při tzv. očistných kůrách, mohu doporučit přírodní vlákninu Psyllium, což jsou sušené slupky rostliny Jitrocele vejčitého (Plantago Ovata), rozpustné ve vodě, neutrální chuti a zápachu. Vždy ale myslete na to, že tento potravinový doplněk neslouží k náhradě pestré stravy a nevyrovná účinek příjmu z přirozených zdrojů!

Vitamíny

Jsou látky nezbytné pro život. V lidském organismu slouží jako tzv. biokatalyzátory, které jsou nutné při biochemických reakcích. Podílejí se na metabolismu, tedy přeměně látkové u tuků, cukrů a bílkovin. Jejich nedostatečná přítomnost v organismu může způsobovat poruchy funkcí organismu nebo i velmi závažná onemocnění. Naopak nadlimitní přítomnost některých vitamínů, především těch rozpustných v tucích může být toxická (hlavně vit. A). Některé vitamíny (např. vit. A, E, C, B2) jsou významnými antioxidanty, tedy působí proti tzv. volným radikálům (nejvýznamnější je např. kyslík, který je, oproti běžnému očekávání, ve velkém množství toxický – poškozuje organické membrány, tkáně a DNA).

Vitamíny se dělí na rozpustné v tucích (A, D, E, K) a rozpustné ve vodě (B a C).

Ačkoliv chemické složení syntetického vitamínu je identické s přírodním, má se za to, že přírodní vitamíny z přirozených zdrojů jsou efektivnější a účinnější, než uměle vyrobené vitamíny v tabletách. Jedním z důvodů proč tomu tak je, může být komplexní synergické působení více látek na efektivitu vitamínů, jako jsou např. bioflavonoidy, které se v tabletách jednoduše nevyskytují. Dále musím upozornit, že příjem některých druhů vitamínů může blokovat příjem druhých. Z tohoto důvodu je tedy sporné užívání multivitaminových preparátů s cílem doplnit tělu úplné vitamínové spektrum v jedné tabletě.

Pokud již se rozhodneme k užívání jakékoli formy syntetických vitamínových preparátů, vždy v kombinaci s jistým denním příjmem ovoce a zeleniny. Opět podotýkám, že pouze pestrá a vyvážená strava zabezpečí optimální příjem vitamínů a tuto úlohu nemohou a nesmí přebrat potravinové doplňky.

Minerály

Jsou základními stavebními prvky organismu z chemického hlediska a podílejí se na biochemických reakcích zcela zásadním způsobem. Jejich vyrovnaný příjem je tedy naprosto nezbytný.

Dělí se na esenciální (pro život nezbytné), biogenní (prospěšné) a toxické. Dle jiného na makroprvky (vyskytují se ve větším množství – sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, chlor, síra), stopové prvky (v malém množství – železo, měď, zinek, mangan, křemík, lithium) a ultrastopové prvky (ve velmi malém množství – kobalt, molybden, jód, fluor, selen, nikl, chrom, vanad, bor).

Opět, nedostatek minerálů v těle může způsobovat nejrůznější zdravotní komplikace, ale jejich nadbytek taktéž. Pro vyrovnaný příjem je nutné dodržovat racionální zásady pestré a vyvážené stravy. Některé minerály potřebují k efektnímu vstřebání organismem působení jiných minerálů nebo konkrétních vitamínů. Mnohé průmyslově vyráběné minerální doplňky jsou díky svému chemickému složení biologicky neefektivní, tzn. jen velmi obtížně vstřebatelné a konzument tak pouze vyhazuje peníze, jiné jsou vstřebatelné poměrně dobře. Např. vápník jako doplněk stravy můžeme koupit v různých chemických formách: Calcium Karbonát, Calcium Citrát nebo Calcium Glukonát. První uvedený je nejlevnější, ale nejhůře vstřebatelný, druhý je lépe vstřebatelný, ale může obsahovat jisté množství toxického olova (jelikož se často získává z kostní moučky či lastur ústřic), posledně jmenovaný je nejlépe vstřebatelný a bez rizika toxicity, ale také nejdražší. U dalších prvků je to podobné.

Musím ale dodat, že na základě posledních výzkumů bylo zjištěno, že právě výše uvedený vápník (nezávisle na formě) jako potravinový doplněk zvyšuje riziko vzniku infarktu až o třetinu a jeho biologický přínos je jen velmi malý, na rozdíl od přirozeného získávání vápníku např. z mléka, sýrů, listové zeleniny apod. Tedy nejen z tohoto příkladu lze vyvodit, že výzkumy biologického působení potravních doplňků včetně takových jako jsou syntetické (uměle vyrobené) vitamíny a minerály stále probíhají a přinášejí nové a mnohdy netušené výsledky, které výsledky přechozích výzkumů často převrátí naruby.

Lipotropika

Jsou to látky, které pomáhají přetvářet uloženou tukovou tkáň na energii, obecně nazývány „spalovače tuků“. Je třeba si ale uvědomit, že při lipolýze (rozkladu tuku na energii) pracují pouze jako podpůrný, pomocný prostředek. Těžiště naší snahy o „shození“ přebytečných kil opět závisí na efektivitě tréninku, sestavení vyváženého jídelníčku a hlavně osobní disciplíně a odhodlání je striktně dodržovat. Neexistují žádné „zázračné“ pilule, které by zajistily úbytek tukové tkáně bez poctivého cvičení.

Mezi tyto látky se řadí např. Kofein, Guarana, Zelený čaj, L-Karnitin, v minulém dílu již uvedené MCT tuky, Lecitin, Cholin, Inositol, Koenzym Q10, Chróm aj.

Mechanismus jejich účinnosti se liší druh od druhu. Některé vybudí metabolismus, resp. zvýší tzv. energii bazálního metabolismu, tzn. klidový výdej energie. Jiné jako např. kofein se váží přímo na tukové buňky a podporují jejich rozklad (na energii, která musí být využita aerobním pohybem – bez toho to opravdu nejde). L-Karnitin přímo transportuje mastné kyseliny (tuky) až do buněk k mitochondriím (tzv. buněčným elektrárnám, výrobnám energie pro buňku), kde se opět využijí jako zdroj energie. Lecitin např. udržuje tuk v pohybu v krevním řečišti. Cholin a Inositol zamezují usazování tuku v játrech.

- Konec II. dílu –

Autor čerpá z odborných, populárně naučných publikací a neručí za případné škody vzniklé nesprávným pochopením, vyložením nebo použitím příspěvku.